05.10.2011 10:09

---

Autor: Jaroslav Krejčí
Datum vydání na Fenoménu 2012: 9.2.2010
Rubrika: Souhrnné pojednání - proroctví a teorie o roce 2012

---

Stejně jako křesťané mají svou svatou knihu - Bibli, i hinduisté mají své vlastní posvátné texty, jimiž se řídí a zachovávají si vůči nim určitou autoritu. Těmto textům říkáme Védy. Dá se říci, že začaly vznikat společně se samotným hinduismem někdy kolem 15. století před Kristem, když Árjové, kmeny pravděpodobně původem z dnešního Turecka, dobyli starověkou Indii a podmanili si zdejší obyvatelstvo. Jak šel čas a hinduismus se dále vyvíjel, do Véd byly postupně přidávány další a další části.

Dnes Védy právě díky svému vývoji v minulosti tvoří velmi rozsáhlou sbírku spisů, o které se hinduisté úzce opírají - v jednotlivých částech Véd nalezneme pravidla a tradice hinduistů, ale také například legendy a mýty o stvoření světa a vzniku hinduismu, proroctví vztahující se k budoucnosti a mnohé další. Dělí se do celé škály částí jako například Rgvédy (modlitební hymny), Upanišady (spisy určené pro nejpokročilejší ve Védách) nebo třeba Purány, které budou pro náš účel za chvíli nejdůležitější. Částí Véd je ovšem mnohem více, jde o skutečně složité a velmi rozsáhlé spisy.

Árjové v Indii také vytvořili tak zvaný kastovní systém, v němž rozdělili indické obyvatelstvo na skupinu šúdrů, vaišjů, kšatrijů a brahmínů, vzestupně podle jejich postavení ve společnosti. Pravidla tohoto rozdělení jsou taktéž zapsána ve Védách. Za šúdra je považován člověk, který slouží lidem ze všech vyšších skupin (v podstatě otrok), naproti tomu mezi brahmíny jsou řazeni ti nejvyšší - například kněží. Je znám ovšem i jiný výklad těchto skupin, totiž esoterický. Ten je někdy přijímaný více. Z tohoto pohledu nezáleží na majetku a materiálním postavení ve společnosti, nýbrž na tom, nakolik je daný jedinec moudrý, jak pokročilý je ve znalostech Véd, v duchovních směrech a do jaké míry chápe podstatu Bytí a Vesmíru jako takového. V tom případě je šúdrou každý, kdo není vyzrálý pro vyšší ideály, to znamená zejména člověk, pro nějž neexistují žádné jiné hodnoty než materiální. Tito lidé se po celý život honí jen za majetkem, nemohou mít pravé pochopení pro hodnoty jako láska a moudrost, natož náboženství a duchovno. Z esoterického pohledu tedy může být šúdrou i ve společnosti vysoko postavený král nebo prezident, pro nějž je ovšem důležitější "korýtko" a peníze než blaho jemu podřízených občanů... Podobně jako v materiálním pochopení kast platí, že jednotlivé skupiny jsou seřazeny vzestupně, z čehož vyplývá, že brahmínem v esoterickém směru můžeme nazvat každého, kdo dospěl na nejvyšší stupeň pochopení - kdo chápe skutečnou podstatu Bytí, duchovní principy a nejvyšší způsoby Vesmíru. Takže brahmínem může z tohoto pohledu být i materiální šúdra, který nevlastní nejmenší pochopení pro nadbytečný majetek.

Možná si pokládáte otázku, proč se zde tolik zabývám kastovním systémem stvořeným v Indii. Co má společného s fenoménem 2012? Brzy se k nim částečně vrátíme a jejich podstatu v našem pojednání si vysvětlíme.

Mezitím přejdeme k tématu, které se tohoto pojednání týká nejvíce - přejdeme k tak zvaným "jugám". Tak jako různé časové linie, cykly a proroctví z celého světa, totiž i některé védské spisy a základy hinduistické víry nasvědčují tomu, že naše doba je okamžikem pro významný světový zlom. Hinduisté věří, že svět je tvořen a ničen opakovaně v určitých cyklech. V tomto směru tedy mají velmi podobnou představu jako Indiáni Hopi, o nichž jsme si povídali v předchozí části. Na rozdíl od Hopi ovšem mají něco navíc - podle jejich tradice i náš svět jako jeden celek prochází určitými kratšími obdobími, neboli cykly.

Během trvání jednoho světa se prý postupně střídá věk Krta-jugy, Tretá-jugy, Dvápara-jugy a Káli-jugy. Celý cyklus jako celek se nazývá Mahá-juga a je charakteristický tím, že čím více se blížíme k jeho konci, tím více se lidstvo odchyluje od pravých hodnot a propadá závislosti na majetku, jinými slovy každý uplynulý věk znamená jistý posun ve světovém vývoji a úpadek ve vědomí lidstva.

Nejlepším, nejsvobodnějším obdobím svět podle této tradice prochází hned na začátku celého cyklu - během věku Krta-jugy, neboli Zlatého věku. Tento věk je popisován zhruba takto: Lidstvo je nakloněno k pravým hodnotám. Uctívá Zemi a vše živé. Dosáhnout svého přání je snadné. Jeden ochotně pomáhá druhému, skutečná láska a pochopení vládne světem. Neexistují války, mocichtiví páni, nemoci, zloději ani prostí lháři. Světu vládnou brahmíni, tedy ti, kteří pochopili "dharmu" - skutečnou Pravdu a smysl Bytí. A zde se také dostáváme k důvodu, proč jsme se zabývali podrobněji kastovním systémem - každé ze čtyř jug totiž vládne (počtem členů ve světě převažuje nad ostatními) jedna ze čtyř skupin. Hodnota těchto vládnoucích skupin přitom upadá paralelně se zhoršujícím se stavem světa v následujících jugách, o čemž se hned vzápětí názorně přesvědčíme.

Věk Tretá-jugy, Stříbrného věku, je už o něco horší. Vědomí lidí slábne a pomalu se začíná ubírat špatným směrem. Objevují se první náznaky touhy po nadřazenosti nad ostatními a po majetku; těchto lidí pomalu přibývá, avšak spousta vzorů ze Zlatého věku zatím zůstává zachováno. Celkově je vědomí lidstva stále na docela dobré úrovni. Tretá-juze vládnou kšatrijové - bojovníci za vyšší ideály a svobodu; lidé, kteří nejsou daleko od skutečné pravdy a ukazují ostatním správný směr.

V Dvápara-juze, Bronzovém věku, se už pochopení dharmy nebezpečně blíží k pomyslné kritické hranici. Materiální hodnoty a touha po moci se ve světě začínají silně prosazovat. Lidstvo se rychleji odchyluje od správné cesty. Přibývá krutovládců, kteří chtějí dobývat další území, stejně jako chtivých a pošetilých jedinců. V Dvápara-juze žije nejvíce vaišjů, tedy těch, kteří jsou již poměrně daleko od pochopení dharmy a musí se hodně učit, aby ji pochopili. Snadno již mohou propadnout hmotným hodnotám.

Kálí-juga je Železný věk, ten nejkrutější. Vše zlé během jeho trvání vrcholí.

"Tento věk je věkem zla a klamu. Lidé jdou cestou zla, védy ztratily sílu. ... Lidé mají odpor k provádění rituálů, jsou nezdrženliví, šílí po bohatství, dávají průchod zlým činům, jsou chtiví, nenasytní, krutí, bez srdce, drsní v mluvě, plni klamu, krátkozrací, bez vyšší síly, utopeni v nemoci a bolesti, nebezpeční, slabí, nízcí, hloupí, bídní, nepřátelští, podlí, přičemž kradou, pomlouvají, jsou zlomyslní, hádaví, mravně zkažení, zbabělí a plni chorob. Jsou zbaveni rozumu a plni hříchu, nestoudně hřeší s jinými ženami, žijí jako śúdrové, oddávají se prostopášnostem a konají zlo, lžou, jsou pokrytečtí, zanedbávají své povinnosti, využívají bezostyšně své bližní, prodávají vlastní dcery, vše snižují, mají odpor k odříkání a povinnostem, propadají klamným doktrínám a praktikám a nepřemýšlejí moudře."

Lidstvo v této době je již zkrátka doslova pohlceno nenávistí, arogancí, mocí, lží, krutostí a penězi. Pravé hodnoty jako láska a souznění s přírodou se vytrácejí skoro do ztracena. Dobří lidé i příroda silně trpí přečiny krutých lidí, kterých je v tomto věku velmi mnoho. Svět potřebuje změnu. Zatím mu však vládnou šúdrové - ti, kteří hmotným hodnotám a penězům naprosto propadli a nechávají se ostatními ve svém okolí využívat. Jsou to ti, kteří si myslí, že když mají prachy, mají vše na světě. - Jak krásně se to podobá dnešní době, a dokonce i charakteru dnešních politiků - vládců republik a velmocí, že? Ano, popis věku Kálí i některé další indicie, o nichž si povíme hned vzápětí, skutečně nasvědčují tomu, že dnes žijeme právě v ní, přesněji řečeno spíše v jejím závěru.

A nyní, když už víme, čím jsou jednotlivé jugy charakteristické, můžeme se zaměřit na další otázky: Existuje nějaká linie, která určuje délku jug? A pokud ano, potvrdí nám, že v současnosti žijeme v závěru Kálí-jugy?

Abychom se dostali k odpovědím, musíme zabrousit do dalších částí Purán, v první řadě do Márkandéji. Ta nám počítání trochu ztíží. Podle těchto tradic totiž existuje tzv. "Božský rok", 360 krát delší než rok běžný. Márkandéja říká, že Krta-juga trvá 4800, Trétá-juga 3600, Dvápara-juga 2400 a Kálí-juga 1200 božských let. Je patrné, že každé následující období je vždy o čtvrtinu kratší než předchozí. Abychom ale vyjmuli "Božské roky" a mohli pro lepší přehled zjistit délku těchto období v běžných letech, musíme délku každé jugy vynásobit 360. Po vynásobení nám vyjdou tyto výsledky:

K tomu, abychom se dobrali výsledku, v jakém bodě celého cyklu se vlastně nacházíme, musíme využít i dalších cyklů a "jednotek", které jsme zde nezmínili. Je to složitější počítání a jeho způsobu se podrobněji věnuje již vícekrát zmíněný zdroj https://www.tantrajoga.cz/hlavniokno.php?rub=zaklady_4_3. My se zde omezíme jen na výsledky.

Z výpočtů nám vyjde, že Kálí-juga skutečně začala, a to roku 3102 před Kristem. V roce 2010 našeho letopočtu jsme tedy přesně 5112 let od předpokládaného začátku Kálí-jugy. To je sice dlouhá doba, ale vzhledem k celkové délce Kálí-jugy, jak o ní pojednáváme nyní, je to stále doba příliš krátká - jestliže trvá celkem 432 000 let, tak do konce celého cyklu nám ještě stále 426 888 let zbývá. Takže tady bychom mohli jednoduše tvrdit, že to nic neznamená, protože konec cyklu je ještě hodně daleko. Jenže když budeme ve svém bádání důslední, nalezneme drtivý háček.

Podle některých tradic totiž existují dva cykly jug. Jeden z nich trvá zmíněných 4 320 000 let, ale ten druhý je podstatně kratší. Pracuje totiž s běžnými roky a nepoužívá žádné "Božské roky". Zdroje se na trvání tohoto kratšího cyklu nicméně moc neshodují a uvádějí většinou odlišnou délku. Některé mluví o 4 až 6 tisících let, podle jiných tento cyklus trvá 12 000 let. Protože nemám rád situace, kdy se na sobě zdroje neshodují, snažil jsem se sám přijít na něco, co by konkrétní délku kratšího cyklu pomohlo ukázat trochu přesněji. A nakonec se přikláním k poslední zmíněné možnosti.

Vzal jsem totiž v úvahu poznatek o kratším cyklu, na němž se shoduje většina zdrojů - že nepracuje s "Božskými roky". A jediné, o co jsem se pokusil, bylo, že jsem vzal délku dlouhého cyklu a Božské roky z něj jednoduše odstranil. Z Božských let jsem tak rázem udělal roky běžné, které společně vytvořily 360 krát kratší cyklus jug, který by tedy měl trvat celkem 12 000 let. Konkrétní délky jednotlivých jug pak za použití tohoto modelu vypadají následovně:

Abych v tom našel nějakou další "oporu", podíval jsem se do dávné historie před zhruba 12 000 lety (pokud krátký cyklus skutečně trvá 12 000 let a tento cyklus dnes končí, musel před 12 000 lety také začít, což se mohlo projevit v tehdejším světě například nějakým "apokalyptickým restartem planety"). No a jak to s tou historií vypadá?

Vědci již doložili, že asi před 12 800 lety došlo k náhlému globálnímu ochlazení. Z výsledků poslední studie, o které časopis New Scientist informoval 11.11.2009, navíc vyplývá, že teploty mohly tehdy globálně poklesnout během pouhých 6 měsíců až o 8°C, což muselo nepochybně mít katastrofální vliv na život. Tempo stávajícího oteplování proti tomu není téměř nic. Spousta druhů toto náhlé ochlazení rozhodně nemohla přežít a tehdejší obyvatelstvo značně prořídlo. Toto ochlazení podle grafu přiloženého v článku K ochlazení klimatu před 12 800 lety došlo náhle - během půl roku vytrvalo několik set let a pak v době zhruba před 12 000 lety začala globální teplota rychle stoupat. Klima se poté stabilizovalo a stabilní zůstalo prakticky dodnes. Život na Zemi se tedy z toho náhlého ochlazení mohl začít vzpamatovávat. A mohl s tím začít už před 12 000 lety - biodiverzita se začala opět rozšiřovat a ani lidstvu již klima nebránilo v rozvoji. Zajímavé také je, že zánik bájné Atlantidy a legendární Potopa světa se datuje také zhruba do té doby. A podle indiánského kmenu Hopi také přibližně v tom období zanikl "Druhý svět" a současně říkají, že svět po tom všem jaksi "zmrzl na led" (viz článek Indiáni Hopi). Věda i mystika bok po boku naznačují, že v té době se opravdu něco stalo, něco velkého. Svět se z katastrofy ovšem vzpamatoval. Že by šlo tedy skutečně o konec starého a začátek nového cyklu jug? Jenže pokud ano, pak se už nelze ubránit tvrzení, že cyklus jug dlouhý 12 000 let končí v dnešní době.

Abychom to mohli tvrdit ještě s větší jistotou, přiložíme si nyní celý tento cyklus na linii času a začneme posuzovat, jak charakter jednotlivých jug odpovídá zaznamenané historii. Zaveďme tedy předpoklad, že krátký cyklus skutečně začal před 12 000 lety. V tom případě by to vypadalo takto:

Někteří možná namítnou, že rok 2000 není totéž co 2012 a že jsme tedy tento cyklus měli mít již za sebou. Jenže existují dva velmi jednoduché způsoby, jak to vysvětlit: Jednak, rozdíl 12 let je s ohledem na celkovou délku cyklu (12 000 let) velmi nepatrný a vše může tedy být o 12 let posunuto, a jednak může jít o něco podobného jako v případě Velké pyramidy v Gíze, kde časová linie také končí několik let před rokem 2012. To, že něco končí v roce 2000 nebo 2001, vůbec nemusí znamenat, že mělo tehdy dojít k onomu konci. Může to úplně klidně symbolizovat jen začátek apokalyptického cyklu, který vyvrcholí o několik let později...

Nicméně - pojďme k věci. Věk Krta-jugy podle našeho modelu sahá ještě do pravěku, konkrétně do mezolitu. Jestliže vezmeme v úvahu, jak je Krta-juga definována, tzn. věk, v němž se lidé obrací jedině k pravým hodnotám a neexistují zde snahy "vládnout nad ostatními", můžeme říci, že jisté podobnosti s historií dochovanou z té doby tu možná jsou. Předpokládá se totiž, že lidé tehdejší doby žili spíše v kmenech a žádné státy nebo říše, kterým by vládl někdo skutečně "mocný", v té době rozhodně neexistovaly. V této době také začalo vznikat zemědělství a běžný byl též lov zvířeny pro vlastní obživu - a to byl také jediný způsob, jak "ubližovali" přírodě. Zde by mohlo jít také o určitou podobnost s charakteristikou Krta-jugy... Nicméně na druhou stranu je potřeba říci, že zde mluvíme o velmi dávné historii, odkazů z ní máme pro sestavení nějakého kompletního spolehlivého pohledu jen velmi málo a o vztazích mezi stylem života tehdejších lidí a věkem Krta-jugy můžeme jen silně spekulovat.

Z období 5 200 let až 1 600 let před Kristem, kdy měla probíhat v pořadí druhá juga, už máme odkazy z historie mnohem spolehlivější a přesvědčivější. Vznikla Egyptská říše, o které je obecně přijímáno, že se vyznačnovala krutým otroctvím. V dnešní Číně se prosadila dynastie Shang. A v Mezopotámii rovněž vznikla Sumérská civilizace. Jak vidno, lidé již v této době opustili život v málo početných kmenech a začali zakládat něco mnohem většího - mnohem početnější říše, které měly vždy svého panovníka - někoho mocného, kdo vládnul všem ostatním. Ale především se objevilo již zmíněné kruté egyptské otroctví, jež rozhodně symbolem míru a lásky být nemohlo. Vzpomeňme si, jak jsme definovali Tretá-jugu: "Vědomí lidí slábne a pomalu se začíná ubírat špatným směrem. Objevují se první náznaky touhy po nadřazenosti nad ostatními a po majetku..." Myslím, že stav světa zejména v době od 3 000 do 1 500 před Kristem Tretá-juze odpovídá velmi dobře...

Dvápara-juga je, jak jsme si řekli, již zástupcem hlubšího úpadku lidstva. Silně se prohlubuje chtíč, lidé chtějí stále větší moc. Uvedli jsme si, že tento věk odpovídá období 1 600 let před Kristem až 800 po Kristu. Historie je neoblomná - v 8. století před naším letopočtem byla založena Římská říše - velký kolonizátor, který skrz bitvy a války během svého největšího rozmachu dobyl postupně celé Středomoří, západní a jihovýchodní Evropu, dnešní Turecko i jižní části střední Evropy. Rozdrtila i Egypt. Když to trochu přeženeme, můžeme říci, že Římská říše měla jediný cíl - po celou dobu své existence jen kolonizovat, obsazovat další a další cizí území a snažit se "ovládnout vše". Kolonizátorů vůbec ve světě postupně přibývalo. V Číně byl založen první centralizovaný stát a v této době také vzniklo hned několik náboženských systémů: mimo jiné například buddhismus, hinduismus, křesťanství. Jako by lidé začínali cítit potřebu věřit více v něco mírumilovného a spravedlivého, protože podmínky se ve světě asi opravdu zhoršovaly...

Kálí-juga, v jejímž závěru bychom podle našeho modelu měli žít nyní, započala v roce 800. Zahrnuje většinu středověku a novověk až po současnost, kdy tedy zřejmě končí společně s celým kratším cyklem jug.

Vývoj v uplynulých 1 200 letech je přitom také s ohledem na charakteristiku Kálí-jugy výmluvný. Jen namátkou - právě kolem roku 800 začali Vikingové kolonizovat Evropu. V roce 935 se Boleslav I. nestyděl zavraždit svého bratra Václava jen proto, aby se ujal vlády nad Českým knížectvím. Roku 1492 Kryštof Columbus objevil Ameriku, načež začalo mezi jednotlivými národy přetahování o nové, doposud neobjevené území. Domorodci, kteří až do té doby v Americe pokojně žili, byli kvůli touhám zemí ze zámořských kontinentů "dobýt vše", téměř vybiti. Vládců, kteří na trůnu seděli spíše pro zisk než pro nevolníky nebo otroky, celosvětově postupně přibývalo. Jak jdeme dál ke konci cyklu, události jako by se dál urychlovaly a zhoršovaly: Přišly Napoleonovy války, Pruské války a v Americe propukla vlna zlatých horeček společně s nastolením otroctví pro lidi původem z afrických národů. Nastala průmyslová revoluce, rozbřesk vědy, ale spolu s nimi později i osudový vynález - jaderná zbraň. Ve 20. století jsme také byly svědky dvou největších válek v historii, technologie jako celek šla rychle kupředu a během tohoto století rovněž došlo k celosvětovému úpadku zájmu o náboženství, zejména pak v západním světě (v souladu s popisem Kálí). Došlo k přelidnění a s tím, jak technologie ovládla svět, ovládla i naše myšlení. Díky ní skutečná láska ve světě dále dramaticky upadla a většina civilizace propadla hmotným hodnotám "po okraj" (v souladu s Kálí). Teď narušujeme přírodní rovnováhu, množství korupce a různých podvodů dosáhlo katastrofální úrovně; mnozí jsou skutečně schopni pro zisk vraždit. Rozvinula se silně konzumní, "žravá" společnost s jediným společným cílem - utržit během života co nejvíc, zahazovat Zemi odpadem a pokud možno - žít v luxusu ve světě plném techniky - bez ohledu na ostatní, bez ohledu na planetu (vše v souladu s věkem Kálí-jugy). Lidstvo se od pravých hodnot skutečně zcela odtrhlo a žene se rychlostí tryskového letadla do vlastní záhuby.

Stav dnešního světa věku Kálí odpovídá dokonale. Je opravdu zajímavé, že se zde tolik zaznamenané historie shoduje s filozofií hinduistů o cyklickém vývoji světa. Zdá se, že dnes jsme v bodu zvratu, kdy Kálí-juga a celá Mahá-juga končí. Co má následovat potom, je jasné - konec jug neznamená definitivní konec světa; velké katastrofy konec cyklu sice mohou doprovázet (podobně jako před 12 000 lety podle našeho modelu), ale je to pravidelný cyklus, z čehož jistě vyplývá, že co doopravdy v nadcházejících letech zcela skončí, bude tento zlý věk Kálí, plný lhářů, vrahů, podvodníků, zločinců a konzumu. Pak zřejmě začne nový cyklus zcela od začátku - od Krta-jugy - Zlatého věku... A jsme tam, kde už jsme několikrát v našem pojednání byli...