1 DÍL
HOVORY S BOHEM
neobvyklý dialog
první kniha
Neale Donald Walsch
1995
PODĚKOVÁNÍ
Především chci poděkovat Zdroji všeho, co je v této knize, všeho, co je živé - a Zdroji samotného života.
Zadruhé chci poděkovat svým duchovním učitelům, mezi které patří světci a mudrci všech náboženských vyznání.
Je mi jasné, že bychom všichni mohli jmenovat lidi, kteří se dotkli našeho života tak hluboce, že je nemožné je charakterizovat nebo zařadit do přesně vymezených kategorií; lidi, kteří s námi sdíleli svou moudrost, řekli nám svou pravdu, trpělivě snášeli naše chyby a slabosti a nikdy nás neopustili, neboť viděli naše nejlepší stránky Lidi, kteří nám pomáhali růst tím, že odmítali přijmout ty stránky naší povahy, o nichž věděli, že jsme si je nikdy nevybrali.
Mezi tyto lidi patří Samantha Gorskiová, Tara-Jenelle Walschová, Wayne Davis, Bryan Walsch, Martha Wrightová, Ben Wills ml., Roland Chambers, Dan Higgs, C. Berry Carter II, Ellen Moyerová, Anne Blackwellová, Dawn Dancing Free, Ed Keller, Lyman W. (Bill) Griswold, Elisabeth Kűblerová-Rossová a drahý Terry Cole Whittaker.
Rád bych mezi ně zařadil také své kamarády z mládí, jejichž pomoci si hluboce vážím, ale jež nechci jmenovat, abych se nedotkl jejich soukromí.
Zatímco mé srdce přetéká vděčností za všechny dary, které jsem od těchto úžasných lidí dostal, rád bych poděkoval především své pomocnici, manželce a družce Nancy Flemingové Walschové, ženě neobyčejně moudré, soucitné a milující, která mi ukázala, že mé nejkrásnější představy o lidských vztazích nemusí zůstat fantazií, ale že se mohou splnit.
A nakonec se chci zmínit o několika lidech, které jsem osobně nikdy nepoznal, ale kteří mě ovlivnili tak hluboce, že nemohu nevyužít této příležitosti, abych jim z hloubi duše poděkoval za okamžiky nesmírné radosti, za jejich porozumění lidské situaci a za ryzí lifegefeelkin (toto slovo jsem si vymyslil!), jež mi poskytli.
Všichni víte, jaké to je, když vám někdo ukáže, co je v životě opravdu skutečné. Za většinu takových zážitků vděčím tvůrčím umělcům, neboť právě oni mi dávají inspiraci, ke které se vracím ve chvílích hluboké kontemplace a ve které nacházím nejkrásnější vyjádření toho, čemu říkáme Bůh.
Proto chci poděkovat Johnu Denverovi, jehož písně naplňují mou duši novou životní nadějí; Richardu Backovi, jehož knihy popisují mnoho z mých vlastních zážitků a jsou mi tak blízké, jako bych je sám napsal; Barbře Streisandové, jejíž hudební a herecké umění mě znovu a znovu dojímá, nebo mi dovoluje nejen chápat, ale skutečně cítit všechno, co je pravdivé; a Robertu Heinleinovi, jehož vizionářská literární díla kladou otázky a nabízejí odpovědi způsobem, jakého se nikdo jiný neodvážil.
Věnováno
ANNE M. WALSCHOVÉ,
která mě nejen přesvědčila, že existuje Bůh,
ale také otevřela mou mysl nádherné pravdě,
že Bůh je mým nejlepším přítelem;
která mi byla víc než matkou
a probudila ve mně lásku k Bohu
a ke všemu dobrému.
Máma byla
mým prvním setkáním
s andělem.
ALEXOVI M. WALSCHOVI,
který mi celý život opakoval
„To je snadné,“
„Nemusíš se spokojit s odmítnutím,“
„Sám jsi strůjcem svého štěstí,“
„Život je štědrý“.
Táta byl první,
kdo mi ukázal,
co je nebojácnost.
(0)
ÚVOD
Brzy prožijete něco neobyčejného. Budete hovořit s Bohem. Ano, ano. Vím... je to nemožné. Pravděpodobně si myslíte (nebo vás to učili), že to není možné. Člověk může hovořit k Bohu, zajisté, nemůže však hovořit s Bohem. Bůh vám přece nebude odpovídat. Určitě ne ve formě každodenního, běžného rozhovoru !
Totéž jsem si myslil i já. Pak se mi však přihodila tato kniha. A to myslím doslovně. Tuto knihu jsem totiž nenapsal, tato kniha se mi přihodila. Až ji budete číst, totéž se stane vám, neboť všichni jsme vedeni k pravd, na kterou jsme připraveni.
Kdybych o tom nemluvil, pravděpodobně bych měl mnohem klidnější život. Ale to není důvod, proč se mi to stalo. Ať už mi tato kniha způsobí sebevětší nepříjemnosti (například že budu považován za rouhače, podvodníka nebo pokrytce za to, že jsem podle těchto zásad nežil v minulosti, nebo - což je možná ještě horší - že budu považován za svatého muže), není možné, abych tento proces dnes zastavil. Ostatně jej ani zastavit nechci. Měl jsem mnoho příležitostí, abych od toho všeho upustil, nicméně jsem to neudělal. Rozhodl jsem se vytrvat v tom, co mi radí můj instinkt, místo abych se řídil radami většiny lidí.
Můj instinkt mi říká, že tato kniha není nesmyslným výplodem nešťastné duchovní představivosti ani obhajobou člověka, který chce ospravedlnit svůj špatný život. O tom všem jsem samozřejmě přemýšlel. Proto jsem tuto knihu dal přečíst několika lidem, ještě když byla v rukopisné formě. Všichni byli dojati. A všichni plakali. A všichni se smáli jejímu humoru. A pak mi říkali, že se jejich život změnil. Úplně se změnili. Nalezli v sobě novou sílu.
Mnozí tvrdili, že byli transformováni.
A tehdy jsem si uvědomil, že tato kniha je pro každého a že musela být vydána, neboť je nádherným darem pro všechny ty, kteří se vážně zamýšlejí nad otázkami a opravdu hledají odpovědi; pro všechny ty, kteří hledají pravdu s upřímným srdcem, toužící duší a otevřenou myslí. To znamená pro většinu z nás.
Tato kniha se pokouší odpovědět na většinu otázek týkajících se života a lásky, smyslu a funkce, lidí a lidských vztahů, dobra a zla, viny a hříchu, odpuštění a spásy, cesty k Bohu a cesty do pekla... prostě všeho. Pojednává o sexualitě, moci, penězích, dětech, manželství, rozvodech, životním poslání, zdraví, posmrtném životě i životě před narozením... prostě o všem. Zabývá se problematikou války a míru, vědění a nevědění, dávání a přijímání, radosti a smutku. Zamýšlí se nad konkrétním i abstraktním, viditelným i neviditelným, pravdou i nepravdou.
Lze říci, že tato kniha je „posledním Božím slovem“, přestože některým lidem to může připadat neuvěřitelné, zejména domnívají-li se, že Bůh přestal hovořit před dvěma tisíci lety nebo že pokud stále ještě hovoří, pak jen se světci, šamany nebo s lidmi, kteří meditují třicet let nebo jsou dobří dvacet let nebo jsou alespoň částečně dobří deset let (já sám nepatřím do žádné z těchto kategorií).
Ve skutečnosti však Bůh hovoří ke každému. K dobrému i špatnému. Ke světci i lotrovi. A zajisté ke všem z nás, kteří nepatříme k žádnému z těchto extrémů. Podívejte se třeba na sebe. Bůh k vám v životě přišel mnoha způsoby a tohle je další z nich. Kolikrát jste slyšeli známou pravdu: Když je žák připraven, učitel se objeví. Tato kniha je naším učitelem.
Krátce po tom, co mě tento text začal napadat, uvědomil jsem si, že hovořím s Bohem. Přímo, osobně. Nevyvratitelně. Uvědomil jsem si, že Bůh odpovídá na mé otázky přiměřeně mé schopnosti chápat. To jest, odpovídal mi takovým způsobem, jaký jsem byl schopen pochopit. Tato skutečnost do značné míry vysvětluje hovorovou formu knihy i občasné odkazy na látku, kterou jsem získal z jiných zdrojů a ze své dřívější zkušenosti. Dnes vím, že všechno, co mi život dal, pochází od Boha, a nyní se to všechno sjednocuje v jedné velkolepé, kompletní odpovědi na každou otázku, která mě kdy napadla.
Během tohoto procesu jsem si uvědomil, že je produkována kniha - kniha určená k publikaci. V pozdější části dialogu mi bylo řečeno, že budou napsány tři knihy a že:
1. První bude pojednávat o osobních problémech a příležitostech člověka.
2. Druhá bude pojednávat o obecnějších otázkách geopolitického a metafyzického života na této planetě a o problémech, před kterými dnes lidstvo stojí.
3. Třetí bude pojednávat o univerzálních pravdách nejvyššího řádu a o problémech a příležitostech duše.
Tato kniha, dokončená v únoru 1993, je první z nich. Když jsem přepisoval tento dialog, podtrhával jsem slova, která přicházela s obzvláštním důrazem - jako by je Bůh vytruboval - a ta byla pak vytištěna kurzívou.
Dnes - když jsem opětovně prostudoval moudrost, kterou tato kniha obsahuje - musím přiznat, že se stydím za svůj vlastní život, během kterého jsem se dopustil mnoha omylů a chyb, často se choval ostudně a učinil některá rozhodnutí, která druzí jistě považují za škodlivá a neodpustitelná. Ačkoli hluboce lituji, že jsem druhým lidem způsobil bolest, jsem nevýslovně vděčný za všechno, co jsem se naučil; také jsem zjistil, že se stále musím učit kvůli lidem kolem sebe. Omlouvám se všem za to, že se učím tak pomalu. Přesto jsem povzbuzován Bohem, abych si odpustil své chyby, překonal strach a výčitky svědomí a vždycky se snažil žít lepším životem.
Vím, že právě to chce Bůh od nás všech.
Neale Donald Walsch
Central Point, Oregon
Vánoce 1994